Jak jsem uvedl v úvodu, nic není bílé nebo černé, vše má pro a proti.
Pro lepší pochopení, budu udávat hodnoty, které v technických tabulkách našich motorů nenajdete, ale je to jen proto abych se nepiplal konkrétníma hodnotama ale dal lepší příklad pro porozumění, jak to vlastně s benzínem a naftou je. Nebudu i přesněji definovat nástup turba , které je rozdílné a na mnou popisovaném rozdílu by stejně větší vliv neměl.
Máme dva motory:
benzínový 110 Kw a krouťák 200 Nm
naftový 100 Kw a krouťák 250 Nm
Nebudu brát v potaz nyní výkon v KW ale ten sporadický krouťák , který když má vlastník nafty, myslí si , že na něj nikdo nemá. Ale dotyčný je v omylu, ten krouťák je jen na motoru a mezi motorem a koly na silnici je ještě převodovka, a ta musí dělat korekci vlastnosti motoru.
Nafta má samozřejmě nižší spektum otáček a využití krouťáku je jen 1500 otáček, Proto když na 1 rychlostní stupeň dosáhne nafta i benzín 60 km/hod tak nafta na to má 1500 ot a benzín 3000 ot.
Aby nafta dosáhla při nižších otáčkách této rychlosti, musí mít automaticky rychlejší převod ale tím samozřejmě i těžší převod, Tím pádem se přebytek krouťáku u nafty eliminuje těžším převodem a to se samozřejmě projevuje stejným krouťákem na kolech jak u benzínu tak i u nafty. To je však teorie, protože nafta to využije ale u benzínu hnát 1 kvalt na 5000 ot dělá málokdo. Proto ty snadnější a relativně rychlejší starty na semaforech u nafty, jelikož u benzínu nikdo netůruje motor na semaforech přes spojku v 5000 otáčkách. V případě oroštování i té jedničky u benzínu je k ničemu jelikož ten výkon kola nepřenesou a budou trhat asfalt a hrabat a pálit spojku.
I z tohoto důvodu začala montáž 6 rychlostního stupně u nafty, aby nad 150 km/hod i ta nafta měla určitou akceleraci a dostala se ještě do otáček působnosti solidního krouťáku, jinak i výkonově slabší benzín v těchto rychlostech, kdy nafta atakovala 3500 otáček, brala 8,5L/100km a strácela dech si vytřel. pr..l
